Archive for květen 2014

Jindřich Duník: Přes Atlantik bez GPS? Fascinující!

Jindřich Duník (6)

Psal se rok 1927 a svět v úžasu, obdivu a ohromení sledoval let Charlese Lindbergha přes Atlantik. Na jednomotorovém stroji Spirit of St. Louis sám přeletěl z New Yorku do Paříže. Trvalo mu to 33,5 hodiny a jeho jediným navigačním přístrojem byly hodinky pro piloty. Číst dále…

Ondřeje Chocholatého baví rezivění

Ondřej Chocholatý

Co udělá samopal vzor 24, byv ponechán na větru a dešti? Znalci Černých baronů vědí, že jednak zreziví, ale ještě nadto koroduje, vy tupci, jak byl pravil poručík Troník. Ondřeje Chocholatého rezivění, či správněji řečeno koroze, zajímá natolik, že vystudoval korozní inženýrství na Vysoké škole chemicko – technologické a nyní jí věnuje svou práci v rámci programu NEXLIZ na strojní fakultě Západočeské univerzity. Což ovšem neznamená, že by vystrčil za okno vysloužilý samopal a v pravidelných intervalech jej prohlížel. Zajímá ho koroze pístních kroužků spalovacích motorů. „Jsem tady přes korozi a povrchovou úpravu,“ představuje s úsměvem práci, jíž se věnuje pod vedením docenta Antonína Kříže. „Přišel jsem z továrny, kde se pístní kroužky motorů vyrábějí. Teď se zabývám jejich povrchovou úpravou,“ dodává vážněji. Číst dále…

Michal Šprlák: Každý mě přepral, tak jsem se učil

Michal Šprlák (10)

Pythagorova věta, Einsteinova teorie relativity, Bernoulliho rovnice pro proudění tekutin  – matematika i fyzika jsou plné rovnic, které nesou jméno toho, kdo je definoval. Kdo ví, možná se jednou budou studenti učit i nějakou rovnici Šprlákovu. Michal Šprlák, postdoktorand zapojený v projektu EXLIZ na Západočeské univerzitě, má totiž v náplni práce vymýšlet nové vzorce pro geodézii. Číst dále…

Patrik Galeta: Nikdy nebudeme vědět, jak to bylo doopravdy

www

Žili tu tisíce let před námi, zanechali nám kamenné a kostěné nástroje, kosti ulovených zvířat, ženské ozdoby, malby v jeskyních – ale víme, jak doopravdy naši dávní předkové žili, jací byli a kdo co v jejich komunitě dělal? Kdo je třeba autorem jeskynních maleb? Odpovědi na tuto otázku hledá i biologická antropologie. Na filozofické fakultě Západočeské univerzity se tím v rámci projektu NEXLIZ zabývá postdoktorand Patrik Galeta pod vedením mentora Jaroslava Brůžka. Číst dále…

Tomáš Gregor: Rentgenem na kindervajíčko

foto www

Když byl Tomáš Gregor malý kluk, rozebral všechno, co mu přišlo pod ruku. Toužil vědět, jak věci kolem něj fungují. Dnes je to dospělý muž a otec dvou dětí. Ale touha vědět, jak svět funguje, mu zůstala. Odmítá akceptovat věci jako černé skříňky, které prostě dělají to a to. On chce vědět, proč. Číst dále…

Václav Stacke: Vědec od bobřích hrází

V+íclav Stacke (3)

            Představa vědce jako nudného patrona padá v přítomnosti Václava Stacke jako domeček z karet. A to i přes to, že v první větě říká, že jeho úkolem v projektu NEXLIZ je dělat vědu a publikovat a ve větě druhé to obohatí o informaci, že dělá geovědy, a to multidisciplinárně. Vzápětí naštěstí začne mluvit česky, a tak se dozvídám, že zkoumá tvary zemského povrchu a jeho proměny v čase. Konkrétně to znamená, že si čas od času sbalí batoh a vyrazí třeba ke Kateřinskému potoku na Tachovsku. Nikoli na tramp, ale pracovně. Číst dále…

Václav Salcman: Věda zvaná tělocvik

Salcman_1

            Pokud dítě nevykazuje ve sportu špičkové výsledky, může to mít řadu příčin. Možná ho zvolený sport nebaví, nemá pro něj talent nebo má horší fyzičku, anebo za to mohou oči. Jak mohou oči ovlivnit výkon v atletice nebo v hokeji? Podle Václava Salcmana, postdoktoranda plzeňské pedagogické fakulty zapojeného v projektu NEXLIZ, velmi zásadně.

Číst dále…

Pavel Kůs třídí plasty diferenciálními rovnicemi

foto na www

Jako kluk chtěl být Pavel Kůs kosmonautem nebo popelářem. Dnes je postdoktorandem na Západočeské univerzitě, kde na fakultě aplikovaných věd pracuje v programu EXLIZ pod vedením profesora Ivo Doležela. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že jeho práce směřuje ke kosmickým výpočtům, ale převedena do praxe nemá daleko ani k popelaření.

Číst dále…

Kamil Kolařík: Ozubené kolo pod rentgenem

Kamil Kolařík

Že se syrové maso nebo květák liší od vařeného, ví asi každý, kdo někdy přišel do styku s vařením. Ale jak se od sebe liší kovy, které prošly nějakým tepelným zpracováním? A k čemu může být dobré, pokud to zjistíme? Takový je v kostce obsah práce Kamila Kolaříka, postdoktoranda, který pracuje v rámci projektu NEXLIZ pod vedením docenta Antonína Kříže na Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho oborem je měření zbytkových napětí pomocí rtg difrakční analýzy. Číst dále…