Indové loví ryby pomocí diferenciálních rovnic

Dr+íbek a Indov+ę

Nepočítej se mnou, máš to spočítané, neumí do pěti počítat…úsloví postavených na matematice používáme denně nepočítaně. A přesto spousta z nás tvrdí, že nemá k této vědě kladný vztah a na člověka, který jí propadl natolik, že je to jeho práce i koníček, se dívá přinejmenším podezřívavě. Sedím v kanceláři hned s pěti matematiky – třemi muži a dvěma ženami, čtyři z nich jsou Indové. Všichni vypadají celkem normálně. A to se pracovně zabývají něčím tak neuchopitelným, jako jsou diferenciální rovnice.

            „Zkoumáme je z teoretického hlediska a hledáme, zda se v požadovaných modelech dají uplatnit nebo ne. Kolegové na strojní fakultě jsou schopni vám ukázat prototyp autíčka, který vyvinuli. Naše rovnice dokážou třeba popsat opotřebení jeho brzd,“ vysvětluje profesor Pavel Drábek, mezinárodně uznávaný odborník v oblasti matematické analýzy a mentor týmu tří postdoktorandů z Indie. Ti na Západočeské univerzitě pracují v rámci projektu EXLIZ na několika různých projektech.

            „Například nás zajímá rybolov,“ říká Sarath Sasi a nemyslí tím, že by s kolegy chodil o víkendu na ryby. „Vezměte si libovolný rybník. V něm žijí ryby – množí se, mají predátory, hynou, jsou loveny. A naše rovnice se snaží popsat jejich populaci, aby rybáři nebo ekologové dostali odpověď na otázku, jak ji regulovat. Aby se ani nepřemnožily, ani nebyly vyhubeny,“ objasňuje sympatický Ind, který do Plzně přišel po studiích v Americe. Spolu s ním přišla i jeho manželka Lakshmi S Kalappattil.

„Znali jsme pana profesora Drábka z našeho předchozího studia a byli jsme nadšeni, když nám nabídl možnost pracovat u něj,“ říká drobná Lakshmi. Třetí člen jejich týmu, Anoop Thazhe Veetil, přijel do Plzně přímo z Indie. „Českem jsem byl od prvního pohledu nadšený. Je to mnohem lepší místo než Indie,“ usmívá se. I on do Plzně přivedl svoji ženu, Reshmu Athiyanathum Poyil, která se nyní na Západočeské univerzitě věnuje doktorskému studiu. I pro ni je matematika koníčkem. „Nezamilovala jsem se do matematiky kvůli Anoopovi, naopak: matematika nás seznámila,“ prozrazuje plaše a dodává, že matematika byla jejím nejoblíbenějším předmětem už v dětství. Všichni čtyři se pak shodují, že matematika není pouze věda složená z čísel a znamének, ale že je pro ně v některých ohledech skoro detektivkou.

            Matematika je zkrátka baví, ačkoli kdyby napsali jakoukoli pro ně běžnou rovnici, většina lidí by ji nejspíš považovala za šifrovanou zprávu. Pro ně je to hračka. Dokonce tvrdí, že je výrazně lehčí než čeština.

            Sarath, Anoop, Lakshmi, Reshma i profesor Drábek pracují v oblasti takzvaného základního výzkumu. Kladou si otázky, na něž nikdo nezná odpovědi. „Hledáme nové a neprobádané cesty. Často zjišťujeme, že většina z nich nikam nevede. Jsme jako Jára Cimrman: průkopníci slepých uliček. Ale Cimrman byl chytřejší než my,“ uzavírá Pavel Drábek se smíchem a vyvrací tak mýtus o tom, že matematici jsou podivíni a suchaři.

Bez n‡zvu-1Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *