Konference je pro vědce nezbytností

Člověk jako tvůrce i oběť krajinných proměn, stopy doby ledové či pradávných moří na našem území nebo tektonická a strukturní geomorfologie – to byla témata, o nichž se tento týden hovořilo v konferenčních prostorách plzeňského pivovaru. Na své patnácté konferenci se tu totiž potkali studenti a pedagogové z českých a zahraničních univerzit spolu s kolegy z Akademie věd, jejichž oborem je geomorfologie. „Pro studenty magisterských a doktorandských oborů je tahle konference nezastupitelná. Mají šanci si tu vyzkoušet přípravu a prezentaci na konferencích a vybrousit si svoji schopnost reagovat na otázky,“ říká Pavel Mentlík ze Západočeské univerzity. Svou akademickou dráhu tu začínali i jeho studenti či postdoktorandi z projektu Nová excelence lidských zdrojů (NEXLIZ). „Je to vynikající příležitost, jak se říká otrkat se na akci, kde sice máte před sebou publikum, kolegy a odborníky, ale přeci jen ještě o nic moc nejde a uděláte-li chybu, není to žádná tragédie,“ pochvaluje si Mentlíkův mladý kolega Václav Stacke, postdoktorand z projektu NEXLIZ. Dnes je už v organizační týmu, ale před pár lety tu i on začínal. Konferenci pořádá každoročně Česká asociace geomorfologů a v jejím organizování se střídají pracoviště univerzit a Akademie věd. Letošní téma znělo Role prací v terénu v geomorfologii. O tom, že účast na konferenci, jako je třeba právě tahle, může nastartovat atraktivní vědeckou kariéru, svědčí podle Pavla Mentlíka pohled do řad dnešních uznávaných odborníků. „Vzpomínám si, že na jednom z prvních ročníků jsem, sám tehdy ještě doktorand, potkal jiné studenty doktorandského studia, Tomáše Pánka a Jana Hradeckého. Dnes jsou oba docenti, Jan Hradecký je dokonce děkanem přírodovědecké fakulty v Ostravě,“ říká. Konference se zrodila v Ostravě a časem právě tady vznikla významná geomorfologická škola, která se orientuje na sesuvy svahů. Velký kus cesty ušli za patnáct let konání konference nejen lidé, kteří se jí účastní, ale i vše, co ke své práci využívají a jak ji prezentují. „Když se konaly první ročníky, teprve se začínalo využívat GPS při geomorfologickém mapování nebo se začínalo více pracovat s digitálními modely reliéfu. Ten se dnes používá tak dokonalý, že můžete pracovat s detaily do půl metru,“ ohlíží se Pavel Mentlík zpátky. Přestože konference byla z pohledu studentů tak trochu na zkoušku, rozhodně to nebyla žádná hra. Zazněly tady přínosné příspěvky a zajímavé myšlenky, s nimiž přišli nejen špičkoví vědci, kteří přicestovali z pěti zemí Evropy. „Mne osobně zaujal příspěvek, který se zabývá problematikou karů, tedy tvarů, které vznikají činností ledovců, a jejich vliv na vznik velkých skalních sesuvů. Nebo kolega z Rumunska přijel se zajímavým výzkumem na téma vývoj klimatu na konci poslední doby ledové,“ vybírá Pavel Mentlík z nabitého programu. Program konference byl rozložen do tří dnů a kromě vědeckých debat zahrnoval i seznámení s Plzní, společenský večer a tematický výlet.

Markéta Čekanová

Bez n‡zvu-1Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich