Anotace

What’s in it for me? The case for science communication (Dr. Karen Bultitude)

This session will explore the motivations for academics and scientists to engage with public audiences about their research.  Audience members will be invited to participate directly via e-voting, exploring the perceived barriers to getting involved in science communication, as well as recognized incentives.  International best practice and findings from the academic literature will be applied to a local case study (the New Technologies Research Centre, NTC) in order to provide recommendations on how best to support and motivate local staff within the Czech Republic.

Dr. Karen Bultitude is an award-winning specialist in science communication and public engagement. As a Senior Lecturer and Director of Research within Science and Technology Studies at University College London she combines practical delivery expertise with robust academic research, particularly in the areas of live (face-to-face) and digital environments. She has delivered a range of innovative and large-scale projects in venues ranging from museums and science centres to festivals (both music and science related), as well as many other public spaces. From a research perspective she has led on a global review of science festivals, as well as explored various participant and deliverer motivations for becoming involved in science communication activities. Karen runs regular training courses for a variety of national and international clients, and holds numerous advisory roles.  In 2008 Dr Bultitude was awarded the Joshua Phillips Memorial Prize for Innovation in Science Engagement and in 2010 she was part of the Walking with Robots team which was awarded the Rooke Medal for the Public Promotion of Engineering by the Royal Academy of Engineering.

Science Communication and Scientific Citizenship (Andrea Bandelli)

We are witnessing a new role for science centres and museums, which are becoming brokers between citizens and the institutions and processes that constitute the governance of science. Science centres are becoming influential stakeholders in several policy making processes. They collect, organize and process citizens’ opinions, dialogues and discussions on science and technology. European projects such as Nanodialogue, VOICES and PLACES have given science centres a direct opportunity to be part of the policy making processes instrumental to define future policies in the field of health, environment and nanotechnology. The outcomes of these activities become then formal elements on which local, regional, national and European policies are based. Through their collaborations with research organizations and universities, science centres provide a platform for true scientific citizenship.

Andrea Bandelli is a scholar in science communication and an advisor for science education projects and institutions. After pioneering the use of internet in schools and museums in the early 1990’s, Bandelli worked at the development of the science center “NEMO” in Amsterdam, the Miami Museum of Science and became a partner of NISE, the Nanoscale Informal Science Education network. In 2004 he launched PlayDecide, a project which continues to engage several thousands people in debates and discussions on contemporary science. Bandelli was the coordinator of the academic program for the first African Science Communication conference in 2006 and has developed, managed, evaluated and directed several international projects on science, art, democracy and public participation in collaboration with Ecsite, the European network of science centers and museums. Bandelli has published several articles on public engagement with science and he is currently conducting doctoral research at the VU University Amsterdam, the Netherlands, on scientific citizenship and the role of the public in the governance of science centers.

The Science Live Experience: Data Collection by Serving the Public (Albert Ali Salah, Ph.D.)

In the field of multimedia computing, a very important challenge is to have realistic data with annotations, so as to allow large-scale machine learning for a given problem. Some researchers solve this problem by crowdsourcing, some by making graduate students work had. This talk is about the innovative solution of Science Center NEMO in Amsterdam, called Science Live, and about our experience with this program. With this scheme, the museum/science center gives researchers an opportunity to collect a great amount of data from visitors, who participate in a live scientific experiment as subjects. This way, the researchers get valuable data, and disseminate their research to the wider public, and the museum visitors learn about actual, state-of-the-art research, participate in it, and have the satisfaction of contributing to science.

Albert Ali Salah received the Ph.D. degree from the Computer Engineering Department of Boğaziçi University, Istanbul, Turkey. Between 2007–2011 he worked at the CWI Institute, Amsterdam and the Informatics Institute of the University of Amsterdam. He is currently an assistant professor at Boğaziçi University Computer Engineering Department and the chair of the Cognitive Science program. He works on computer vision, multimodal interfaces, pattern recognition, and computer analysis of human behavior, with more than 100 publications in related areas, including an edited book on computer analysis of human behavior. For his work on facial feature localization, he received the inaugural EBF European Biometrics Research Award in 2006. In 2010 he co-chaired the eNTERFACE Workshop on Multimodal Interfaces, and thereafter served in the eNTERFACE Steering Committee. He initiated the International Workshop on Human Behavior Understanding in 2010 and acted as a co-chair between 2010-2013. He is a General Chair of the 2014 ACM Int. Conference on Multimodal Interaction (ICMI). He is a member of ACM, IEEE, EUCogIII, the IEEE AMD Technical Committee taskforce on Action & Perception, IEEE Biometrics Council, and the Turkish RoboCup National Committee.

Science centers as the „missing Link“ between the research at the Universities and the society (Dr. Asger Hoeg)

Universities and science centers should live in a symbiosis. Universities need there research to be communicated to „the people“ for 3 reasons: The universities need grants from the Government („the people“), they need legislation (decided by „the people“) that allows the research to be conducted (for example stem cell research) and they need a lot of young and talented people to decide for a career in science or technology. The science centers can play an important role in communicating the results from the research performed by the universities. The science centers have a lot of visitors – especially a lot of school children and school teachers visiting the center for several hours during the year. Experimentarium have a very close co-operation with almost all the universities in Denmark. The co-operation comprises: Development of exhibitions (about the human brain, human body, health, inventions, innovation, CERN’s LHC etc.); conducting training in science communication for phd-students; communicate news from science research to the newspapers, TV, Internet and radio; conduct opinion driven debates; conducting research in science communication; develop new teaching methods for the schools (Xciters-project) etc.“

Asger Høeg is a Civilengineer from The Technical University of Denmark and holds a Bachelor from Copenhagen Business School. He has been the Executive Director of The Danish Science Centre, Experimentarium since 1988. Since 2006 he has been External Associate Professor at Copenhagen Business School. He has been the President of ECSITE from 2004 – 2007 and is current in the Board of ECSITE. He is Vice President of the Siemens Denmark Foundation. He is in the Board of the Association of Science-technology Centers (ASTC), The Nordic Science Centre Association, Historical and Archaeological Research and Communication Centre Lejre and in the Advisory Council of Wonderful Copenhagen and Design Museum Denmark.

 

Jak učinit výzkum efektivnějším? (prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.)

Příspěvek se bude zabývat hlavními problémy financování výzkumu v ČR s důrazem na problematiku hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu a cestami, jak efektivitu zvýšit při omezených zdrojích. Bude zdůrazněn význam ochrany duševního vlastnictví a možností obchodování s ním. Zásadní roli při financování výzkumu bude v brzké budoucnosti hrát udržitelnost infrastruktur vybudovaných z prostředků Strukturálních fondů EU, konkurenceschopnost vědeckých a výzkumných výsledků a efektivita transferu technologií. V souvislosti s předloženými fakty bude představena dlouhodobá strategie Technologické agentury ČR. 

 

Nová mapa výzkumných center v ČR (prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc)

V období let 2008 až 2015 byla nebo dosud je realizována výstavba řady nových výzkumných center s podporou prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se o tzv. centra excelence a o regionální výzkumná centra. Celková dotace na jejich realizaci činí zhruba 40 miliard korun. Mapa výzkumných kapacit v České republice se tím značně proměňuje. Účelné využití vybudovaných výzkumných center bude vyžadovat změny ve financování výzkumu a vývoje z veřejných a soukromých zdrojů, změny v podílu řešených témat základního a aplikovaného výzkumu, aktivní vyhledávání příležitostí pro uplatnění nově vzniklých výzkumných kapacit.

 

Poučení z krizového vývoje (médií) (Mgr. Ondřej Vrtiška)

Na mediálním trhu se mění vše, co se měnit může, i leccos ze zdánlivě neměnných jistot. Technologie, témata, žánry, vlastníci, časové možnosti, ekonomické zázemí, ale ostatně i sami čtenáři, diváci a posluchači. Jak je najít, oslovit, zaujmout a udržet? A má dnes v médiích šanci popularizace vědy, aniž by se musela snížit k takové míře povrchnosti a senzacechtivosti, že by popřela svůj vlastní smysl? Popíšeme situaci na českém mediálním trhu, upozorníme na jeho úskalí a na konkrétních příkladech ukážeme možnosti, jak média využít pro dobrou věc. Poradíme, jak do médií proniknout s vlastním tématem a jak s novináři komunikovat, pokud si naopak oni najdou vás. Novinář je jako pes. Když se ho budete bát, kousne. Když mu porozumíte, může se stát vaším nejlepším – ne-li přítelem, spojencem určitě.

 Ondřej Vrtiška (1976) vystudoval biologii, studoval žurnalistiku a kulturní antropologii. Od roku 2001 pracuje jako vědecký novinář. Působil jako přírodovědný redaktor časopisu ABC, šéfredaktor Českého rozhlasu Leonardo, vědecký redaktor časopisu TÝDEN a editor rubriky HN Future na iHNed.cz. V současnosti připravuje spuštění on-line verze časopisu VESMÍR.

 

Věda jako vtip (Marek Janáč)

V čem se může popularizátor vědy poučit vypravěčů anekdot, aniž by přitom musel od vědecké správnosti sklouznout k povrchní zábavnosti. Jak vyprávět vědecké příběhy atraktivně.

Věda v médiích – cesta k její popularizaci či degradaci? (PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph. D.)

Akademický pracovník se zpravidla zaměřuje kromě výuky na grantovou činnost, konference a na publikování příspěvků na konferencích, konferenčních sbornících, domácích a zahraničních odborných časopisech a na editorství či (spolu-)autorství knih. Výše uvedené aktivity mu ukládá legislativa, étos a zpravidla také jeho nadřízení. Existují ale také další možnosti, které se nabízejí a často zůstávají nevyužité či nepochopené. Masmédia a ve stále větší míře i nová média jsou přitom nejlepším můstkem mezi badateli a veřejností a mohou přispět k odbourání negativních stereotypů, které o sobě badatelé a veřejnost navzájem mají.

Jak a proč vlastně popularizovat vědu za obzor přesahující hranicemi odborných knih a časopisů? A jakým způsobem je tak možné nejlépe učinit? Ve svém příspěvku se pokusím zodpovědět na výše uvedené dotazy. Nezůstanu přitom pouze u „hraničních“ médií, tedy těch vědecko-popularizačních, které mají k vědě blízko. Cílem příspěvku je zejména poukázat na to, jak nemít obavy z popularizace vědy prostřednictvím médií, které mohou mít dosah k širší populaci, tedy včetně pop-novin či lehkého bulváru a v neposlední řadě sociálních médií. Prezentace bude doprovázena také praktickými ukázkami. 

Co má komunikace vědy společného s marketingem? (Mgr. Daniel Köppl)

Přednáška se bude zabývat především moderními formami marketingu a marketingové komunikace s ohledem na definované cílové skupiny (b2b a b2c). V průběhu prezentace se účastníci dozvědí nejen jaké jsou trendy v marketingu, ale především jak je využít pro obor vědy. Přednáška bude zaměřená především na využití marketingu ve školství a ve vědě a bude doplněná řadou příkladů z praxe, které účastníkům nabídne inspiraci pro jejich práci.

 Daniel Köppl: mediální a marketingový expert, zkušený lektor  komunikačních a  marketingových tréninků. Dlouholetý šéfredaktor časopisu MarketingMedia a vedoucí dalších B2B titulů vydavatelství Economia v ČR a SR je  nyní šéfredaktorem nového titulu MarketingSalesMedia. Přednáší mj. na Fakultě sociálních věd UK, Metropolitní univerzitě Praha, Českém reklamním institutu atd., zkušenosti má také jako moderátor (mj. v České televizi, ale i coby moderátor odborných konferencí).. Díky své práci ve specializovaných médiích zná dobře moderní marketingové trendy (jaké jsou vhodné i jak různé novinky doopravdy fungují).

 

Tisková kampaň „Hledá se supervědec“ – postřehy a zhodnocení (Mgr. David Palivec)

Stručný pohled MŠMT jako Řídicího orgánu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace na stávající stav komunikace Vědy a výzkumu (VaV) samotnými vědecko-výzkumnými institucemi v českém mediálním prostředí

Hlavní motivace a ideová východiska kampaně „Hledá se supervědec“ v interakci s pravidly propagace eurofondů a stávajícím legislativním prostředím

Krátké zhodnocení zkušeností s přípravou, spuštěním a průběhem kampaně „Hledá se supervědec“

Vyhodnocení výsledků kampaně a možnosti jejího dalšího využití z pohledu návazné komunikační strategie Operačního programu VaVpI v letech 2014-2015

 

Vysokoškolský titul = jistota zaměstnání? (Ing. Ivana Šatrová)

„Vysokoškolský titul = jistota zaměstnání“ – platí tato rovnice i dnes? Co ovlivňuje uplatnění absolventů na trhu práce? Poptávka po profesích na trhu práce, perspektivní odvětví z pohledu zaměstnavatelů.

Vysokoškolské studium jako investice – finanční náročnost studia a návratnost investic do vzdělávání (Mgr. Radka Trylčová)

Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje dlouhodobě usiluje o to, aby struktura absolventů středních i vysokých škol co nejlépe kopírovala potřeby trhu práce, a aby jejich ve škole získané znalosti a dovednosti byly v maximální možné míře přímo aplikovatelné do praxe.

V první části prezentace bude představena činnost RHK PK v oblasti podpory odborného vzdělávání a propojování vzdělávání s praxí. Vzhledem k tomu, že při svých aktivitách v této oblasti RHK PK často naráží na to, že studenti ani jejich rodiče nemají reálnou představu o uplatnitelnosti absolventů konkrétních oborů na trhu práce, jejich platovém ohodnocení a reálné náplni odvislých pracovních pozic, bude klíčová část prezentace věnována informační osvětě z této oblasti. Tato část prezentace bude věnována finanční výhodnosti různých směrů studia na VŠ, tedy návratnosti finančních prostředků investovaných do VŠ vzdělání a uplatnitelnosti absolventů různých směrů studia na VŠ na trhu práce. Účastníci získají aktuální informace o tom, s jakým vzděláním získají nejsnáze zaměstnání a jaké platové ohodnocení mohou očekávat. Prezentace bude doplněna grafy, diagramy a aktuálními údaji od personalistů nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu.

 

Je vysokoškolský titul zárukou vyššího budoucího výdělku? (Ing. Savina Finardi) 

S rostoucím zájmem o vysokoškolská studia vyvstává otázka, jak je investice do vysokoškolského vzdělání návratná. Česká republika je podle pravidelného hodnocení OECD na špici zemí, kde se tato investice stále vyplácí a je to mj. dáno skutečností, že Česká republika nevybírá školné na veřejných vysokých školách. Míra návratnosti je ale významně ovlivňována vystudovaným studijním oborem a i dalšími socioekonomickými faktory. Příspěvek odhaduje návratnost investice do vysokoškolského vzdělání v České republice podle relevantních kritérií a zabývá se i problematikou uplatnitelnosti na trhu práce.

Překročení prahu při výběru povolání (Mgr. Markéta Lorenzová)

Osobnostní  rozvoj jedince – různá stádia svého myšlení – různé ideály
Vnější vlivy při rozhodování pro budoucí povolání – rodiče, spolužáci, kamarádi, momentální trendy společnosti, návštěvy firem, besedy se zajímavými odborníky, absolventy, špičkovými zaměstnanci, trh práce
Vliv školy při výběru povolání – motivace k předmětu, autorita učitele, testování dovedností odborným psychologem, příklady z praxe, odhalení osobního rozvoje, odhalení vnitřního zdroje předností, sebevědomí
Vlastní rozhodnutí   

 

Motivují gymnázia ke studiu na technických vysokých školách? (RNDr. Jana Soukupová)

Příspěvek

– ukazuje jak systém volitelných předmětů a kroužků na gymnáziu v Klatovech motivuje žáky ke studiu technických vysokých škol.
– porovnává směry studia studentů gymnázia po absolvování střední školy.
– ukazuje rozdíly ve volbě typu vysoké školy v předchozích letech a v současnosti a také mezi čtyřletým a víceletým studiem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *