Marek Bureš: „Nemoci z povolání budou v budoucnu minulostí“

DSC_7620

Jestli vás někdy bolela záda po dlouhém dni v práci, nebo vás napadlo, že vaše pracoviště by mohlo být lépe uspořádané, pak čtěte dál. Několik vědců na ZČU totiž právě teď bádá nad tím, jak zaměstnancům práci po zdravotní stránce co nejvíce zpříjemnit.

Docent Michal Šimon působí na Katedře průmyslového inženýrství a managementu, kde se svými studenty mimo jiné zkoumá, jak se na zdraví odráží špatně nastavené pracovní podmínky. Nejedná se o snadný úkol; daná specializace si vyžaduje úzkou kooperaci s dalšími obory: „Abychom lépe porozuměli anatomii, spolupracujeme s lékařskými fakultami, ale třeba také s antropology. Ti všichni nachází vazby mezi přetížením člověka v pracovním procesu a vznikem nemocí z povolání. Hodně dat také přebíráme. Dnes již třeba existuje spousta studií dokazujících, že podpatky vyšší než 4 cm jsou škodlivé na záda,“ dodává Šimon, který na katedře zastává také roli mentora v rámci projektu NEXLIZ.

NEXLIZ je zkratka pro Novou excelenci lidských zdrojů a také díky tomuto projektu je pro univerzitu snazší udržet na akademické půdě mladé a talentované vědce. Jedním z nich je i doktor Marek Bureš, který pod dohledem svého mentora pracuje v oblasti ergonomie a racionalizace práce. V rámci ergonomie nejčastěji radí firmám, kde se ve vysoké míře vyskytuje opakovaná, jednotvárná práce a dochází k viditelným vlivům na zdraví jednotlivce; tedy převážně u montážních linek. „My pak na pracoviště přijdeme a snažíme se nalézt řešení, jak lidem práci co nejvíce usnadnit,“ vysvětluje Bureš. Krom velkých průmyslových firem jsou ale tyto poznatky aplikovatelné i jinde. „Nedávno jsme pracovali na projektu optimalizace zubní ordinace. Zajímavý byl už samotný sběr dat. Museli jsme celý den pozorovat činnost zubaře, což není vždy úplně příjemné, ale je třeba pochopit a na vlastní oči vidět co dělá, v jakých polohách se nachází a s jakým materiálem pracuje.“

Ergonomie v posledních letech velmi pokročila spolu s rozvojem výpočetní techniky. Na začátku je vždy sestrojení odpovídajícího modelu daného pracoviště a následně také člověka, který zde práci vykonává. Takový model až z 80 % věrně odpovídá skutečnosti. „Pokud bych chtěl ale jít úplně do detailu, mohu si nastavit délku paže konkrétního člověka a upravit další drobné parametry. Ale
to jsou spíš takové třešničky na dortu,“ dodává Bureš. K sestrojení modelu je třeba nejprve vše důkladně nafotit a proměřit a následně vše překreslit do 3D. Teprve poté začíná zadávání jednotlivých činností, přičemž v následné počítačové simulaci se snadno zobrazí, které tělesné partie jsou nejvíce namáhané, a pak již stačí „jen“ navrhnout vhodnou změnu.

Zatímco z lepšího ergonomického nastavení pracoviště se těší zejména zaměstnanci, racionalizace práce udělá radost hlavně jejich vedoucím. Každý výrobní podnik musí mít platné normy, aby dle nich mohl plánovat. Takové normy sestávají třeba z časové náročnosti jednotlivých operací. „Často se nám stane, že námi naměřené časy jsou až třikrát kratší než ty, podle kterých daný podnik vyrábí. A to ještě nejsme tak přísní, abychom se vše snažili stáhnout zcela na minimum,“ dodává Marek Bureš s úsměvem. Dalším rozdílem je, že zatímco ergonomická optimalizace má spíše dlouhodobý dopad, výsledky racionalizace se na efektivitě výroby projeví ihned mnohdy vysokou úsporou nákladů. Ale
i zde jsou výjimky: „V mnoha případech pomůže správně napolohovaný stůl. Když se u práce nekrčíte, je úleva poznat okamžitě,“ zakončuje celý rozhovor Bureš.

Bez n‡zvu-1Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

One comment

  1. Připomínka napsal:

    Vážení kolegové – problém není tak jednoduchý jak se zdá z Vašeho článku. V naší praxi běžně kontrolujeme pracoviště ( z pohledu pracovnělékařské služby – tj. dříve závodní lékaři), toto činí i hygienická služba. Článek zmiňuje problematiku ergonomie – ale problematika nemocí z povolání je podstatně širší – jde o otrava vzniklé v práci, působení alergických látek v práci jak na dýchací cesty tak i na kůži, expozice infekčním faktorům při některých pracovních činnostech, ……. Správné ergonomicky upravené pracoviště jistě přinese zlepšení – musím ale podotknout , že ve stomatologické ordinaci nemáme zjišťovány nemoci z povolání. Ještě musím připomenout, že existuje základní dokument – Seznam nemocí z povolání – a tam prozatím Onemocnění páteře není uvedeno. Samozřejmě pokud budete potřebovat pomoci s některými medicínskými údaji, můžete se na mne a pracovníky naší kliniky obrátit – jsme v Plzeňském a Karlovarském kraji jediní, kteří můžeme posuzovat nemoci z povolání. S pozdravem MUDr.Vendulka Machartová, Ph.D., přednosta Kliniky pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *