Že se syrové maso nebo květák liší od vařeného, ví asi každý, kdo někdy přišel do styku s vařením. Ale jak se od sebe liší kovy, které prošly nějakým tepelným zpracováním? A k čemu může být dobré, pokud to zjistíme? Takový je v kostce obsah práce Kamila Kolaříka, postdoktoranda, který pracuje v rámci projektu NEXLIZ pod vedením docenta Antonína Kříže na Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho oborem je měření zbytkových napětí pomocí rtg difrakční analýzy.
Prostřednictvím rentgenových paprsků zkoumá součástky automobilového a leteckého průmyslu, řezné nástroje, ozubená kola nebo hodně namáhané součásti strojů. Hledá odpovědi na otázky, co by jak mohlo ovlivnit jejich vlastnosti a případně v budoucnu i způsobit neštěstí.
„Velké využití má rtg difrakční analýza hlavně v leteckém průmyslu. Aniž bychom danou součást museli řezat, jsme schopni zjistit, jaká jsou v ní tahová nebo tlaková napětí a z toho se dá odvodit, jestli se může bezpečně používat nebo jestli je třeba ji vyměnit. Tím se dají zachránit stovky lidských životů i mnohamilionové hodnoty letadel,“ vysvětluje Kamil Kolařík praktický dopad své práce. Jednoduše řečeno se daná součást „strčí pod rentgen“. A rentgen ukáže, kde by se při soustavném namáhání mohla poškodit, prasknout, zlomit.
Samotná metoda rentgenové difrakční analýzy není nijak nová. Dokonce se k ní vztahuje dvanáct Nobelových cen a objev rentgenového záření jako takového se pyšní vůbec první Nobelovou cenou za fyziku. Na to však Kamil Kolařík při své práci nemyslí. Nehoní se mu hlavou myšlenky, že když se v souvislosti s touhle metodou udělují Nobelovky tak často, mohlo by jednou dojít i na něj. Práce ho baví z docela jiných důvodů. „Na Západočeské univerzitě se mi líbí spolupráce školy s průmyslem, která je jinde poměrně hodně opomíjená,“ říká.
Kamil Kolařík původně vystudoval nekonvenční technologie obrábění a inženýrství pevných látek. Do oblasti materiálového inženýrství ho zavála náhoda či osud. Na projektu pracuje už téměř rok a baví ho to čím dál víc. „Zjišťuju, že toho umím a vím míň a míň,“ směje se. A pak trošku tajuplně dodá, že má řadu nápadů a plánů, co by chtěl dělat dál. Konkrétnější ale být nechce. I ve světě exaktní vědy je totiž velmi snadné přízeň éterické Štěstěny zaplašit.
Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Napsat komentář