Techmania Science Center

Pod slovem „pojivo“ si každý člověk představí něco jiného, podle svých životních zkušeností. Obecně je jasné, že jde o něco, co má cosi spojovat. Kuchařkám se vybaví vejce, stavbařům malta, výtvarným kreativcům zase různá lepidla, epoxidy a pryskyřice. Řeknete-li slovo „pojivo“ před Tomášem Kováříkem z výzkumného centra Nových technologií Západočeské univerzity, okamžitě dodá „fosfátové“. Právě fosfátová pojiva jsou totiž tématem jeho práce v rámci projektu EXLIZ, kde pracuje jako postdoktorand v týmu profesora Jaroslava Šestáka. Číst dále…

Řekne-li se o člověku, že je diskrétní, znamená to, že se chová ohleduplně a nedotýká se citlivých a osobních témat jiných lidí. Řekne-li se, že je diskrétní matematika, je to ovšem něco docela jiného.

            „Diskrétní matematika, to jsou celá čísla: jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Žádná desetinná čárka,“ vysvětluje Maria Saumell Mendiola ze Západočeské univerzity. Možná by se tedy dalo říci, že diskrétní matematika se vyhýbá takovým citlivým a osobním tématům, jako jsou problémy některých lidí sčítat nebo dělit desetinná čísla. Číst dále…

Taky vás v dětství fascinovaly trojrozměrné modely chemických sloučenin, které se daly postavit z pestrobarevných komponentů speciální stavebnice? Každý prvek tu představovala jedna kulička opatřená tolika pacičkami, kolik vazeb byl daný prvek schopen vytvořit. Za pomoci trubiček se pak jednotlivé kuličky spojovaly, aby názorně vytvořily třeba H₂O, čili vodu, H₂SO₄, čili kyselinu sírovou a další sloučeniny. Obzvlášť impozantně pak vypadaly chemikálie jako třeba glyfosfát, jehož vzorec C₂H₆NHO₃PCOOH vypadá spíš jako přístupový kód na tajný účet ministerstva financí. Číst dále…

Sbírat, shromažďovat, ukládat či hromadit se dá ledacos: zlato, peníze, voda, známky, propisky, figurky z chleba, levé boty nebo šelakové gramodesky. Jen s energií je to kříž. Ta s lidstvem jeho sběratelsko-hamounskou hru hrát moc nechce. Číst dále…

„Zabývám se sice matematikou, ale vůbec nepočítám,“ říká drobná půvabná tmavovláska, když mi začíná představovat svou práci na Západočeské univerzitě. Jmenuje se Edita Rollová, je postdoktorandem v projektu NEXLIZ a do Plzně přišla z Bratislavy. Přilákala ji sem osobnost jejího mentora Tomáše Kaisera. „Tomáš je skvělý odborník a jsem ráda, že s ním mohu pracovat,“ říká nadšeně. Číst dále…

Psal se rok 1927 a svět v úžasu, obdivu a ohromení sledoval let Charlese Lindbergha přes Atlantik. Na jednomotorovém stroji Spirit of St. Louis sám přeletěl z New Yorku do Paříže. Trvalo mu to 33,5 hodiny a jeho jediným navigačním přístrojem byly hodinky pro piloty. Číst dále…

Co udělá samopal vzor 24, byv ponechán na větru a dešti? Znalci Černých baronů vědí, že jednak zreziví, ale ještě nadto koroduje, vy tupci, jak byl pravil poručík Troník. Ondřeje Chocholatého rezivění, či správněji řečeno koroze, zajímá natolik, že vystudoval korozní inženýrství na Vysoké škole chemicko – technologické a nyní jí věnuje svou práci v rámci programu NEXLIZ na strojní fakultě Západočeské univerzity. Což ovšem neznamená, že by vystrčil za okno vysloužilý samopal a v pravidelných intervalech jej prohlížel. Zajímá ho koroze pístních kroužků spalovacích motorů. „Jsem tady přes korozi a povrchovou úpravu,“ představuje s úsměvem práci, jíž se věnuje pod vedením docenta Antonína Kříže. „Přišel jsem z továrny, kde se pístní kroužky motorů vyrábějí. Teď se zabývám jejich povrchovou úpravou,“ dodává vážněji. Číst dále…

Pythagorova věta, Einsteinova teorie relativity, Bernoulliho rovnice pro proudění tekutin  – matematika i fyzika jsou plné rovnic, které nesou jméno toho, kdo je definoval. Kdo ví, možná se jednou budou studenti učit i nějakou rovnici Šprlákovu. Michal Šprlák, postdoktorand zapojený v projektu EXLIZ na Západočeské univerzitě, má totiž v náplni práce vymýšlet nové vzorce pro geodézii. Číst dále…

Žili tu tisíce let před námi, zanechali nám kamenné a kostěné nástroje, kosti ulovených zvířat, ženské ozdoby, malby v jeskyních – ale víme, jak doopravdy naši dávní předkové žili, jací byli a kdo co v jejich komunitě dělal? Kdo je třeba autorem jeskynních maleb? Odpovědi na tuto otázku hledá i biologická antropologie. Na filozofické fakultě Západočeské univerzity se tím v rámci projektu NEXLIZ zabývá postdoktorand Patrik Galeta pod vedením mentora Jaroslava Brůžka. Číst dále…

Když byl Tomáš Gregor malý kluk, rozebral všechno, co mu přišlo pod ruku. Toužil vědět, jak věci kolem něj fungují. Dnes je to dospělý muž a otec dvou dětí. Ale touha vědět, jak svět funguje, mu zůstala. Odmítá akceptovat věci jako černé skříňky, které prostě dělají to a to. On chce vědět, proč. Číst dále…