Jana Hájková: Od Commodoru k hravé zeměkouli

Jana H+íjkov+í - pro web 2

Při pohledu z vesmíru vypadá Země jako nádherná modrobílá kulička na hraní. Ale většina z nás ji takhle nikdy neuvidí a ani ti, kteří ji tak spatří, si s ní nebudou moci hrát. Komu je to líto, ten může zamířit to Techmania Science Center v Plzni, respektive do zdejšího planetária. V jeho útrobách najde Science On a Sphere – velkou kouli, která slouží jako unikátní projekční plocha. Na ni se promítají krátké filmy s tematikou Země a brzy přibude i interaktivní hra pro děti.

            „Zatím si tu návštěvníci mohou jen zvolit promítaný film případně tuhle zeměkouli různě naklonit. Ale ukázat kurzorem třeba na oceán nebo pohoří s nějakými definovanými vlastnostmi, to teď ještě možné není,“ říká Jana Hájková, která v rámci své postdoktorandské práce v projektu NEXLIZ právě takovou interaktivní zábavu vyvíjí. „Dostala jsem za úkol připojit ovladač běžných herních konzolí tak, aby se děti jednotlivě nebo ve skupinkách mohly zúčastnit hry, kde budou muset co nejrychleji ukázat třeba nejvyšší horu světa nebo nejstudenější oceán,“ prozrazuje, co v brzké době obohatí nabídku Science On a Sphere.

            „V této chvíli aplikace funguje, ale zatím bojujeme s verzemi systému Windows, takže musíme najít vhodné řešení. Problémy dělá přechod z jednoho počítače na druhý. Ale věřím, že nejdéle do prázdnin bude všechno hotové,“ přemítá Jana Hájková.

            Její práce může na první pohled vypadat jako hra. Určitá dávka hravosti a fantazie je tu určitě nutností, ale usměvavá dlouhovláska při přípravě interaktivní hry potřebuje mnohem víc. „Musím najít správné knihovny a poskládat je tak, aby ovladače komunikovaly s programem a program komunikoval se zařízením Science On a Sphere. Důležité je také matematické myšlení. Derivace nebo integrály používat můžu nebo nemusím, ale matematické základy jsou důležité,“ vysvětluje.

            Přestože dnes Jana pracuje s počítačem, její dětství a dokonce ani léta pubertální s ním spojena nejsou. „Náš první domácí počítač byl Commodore. Zabral celý stolek v obývacím pokoji a nedal se nikam uklidit, takže o Vánocích nebylo ani kam postavit cukroví,“ směje se při té vzpomínce. Zařízení, do kterého se data nahrávala z magnetofonových kazet a vytištěné dokumenty se nesměly dát k teplu, aby text nezmizel, ji ovšem tehdy nijak mimořádně neuhranulo. Střední školu si vybrala humanitně orientovanou.

            „Jednou mě kamarád vylákal na Den otevřených dveří Fakulty aplikovaných věd a tam mi ukázal, co všechno se dá dělat v rámci počítačové grafiky. Mně se to tak ohromně zalíbilo, že jsem se rozhodla, že tohle chci dělat taky,“ vzpomíná na zrod své kariéry, od které ji její okolí zrazovalo. Všichni jí říkali, že je to těžký obor a že není pro holky. Jana se nedala. „Zatvrdila jsem se a přestože jsem na začátku neuměla z matematiky a z počítačů zdaleka tolik, co spolužáci, zvládla jsem to,“ říká. A zní to tak, že si člověk je skoro jistý, že by to dokázal taky.

Markéta Čekanová

Bez n‡zvu-1Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 comments

  1. Hravá zeměkoule napsal:

    Můžu se zeptat, jestli výukový program už funguje? A pokud ne, kdy se plánuje zavedení do provozu?

    • admin napsal:

      Dobrý den,
      zatím interaktivní hra nefunguje. V současné době nabízíme program o Deskové tektonice a o sluneční soustavě. Plánujeme během letošního roku připravit vhodné téma, které by nebylo samoúčelné a vyhovovalo potřebám škol. Rádi proto přijmeme námět na takové téma, které by šlo zpracovat do krátké přednášky s následným zopakování prostřednictvím naší hry.

      S pozdravem Pavel Tauš – garant Science On a Sphere

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *